Kolem dokola naší zemičkou

 

Za chvíli už to budou pomalu dva roky, co jsme Plavčíkovym služebákem projeli celou naši zemičku a vzali tak první léto čubku na pořádnej roadtrip. Celej příběh začal hlavně tím, že jsme vyjížděli poměrně narychlo. Nemohla jsem najít nabíječku na Nikonku a následně jsem to celé vzdala s tím, že budu prostě celou dobu fotit na film a bude to. Tehdy to byla moje první Praktica. Ta už je teď ve výslužbě, protože trochu zlobí, tak jsem si mezi tím pořídila jinou. 

Největší neštěstí je, že s odstupem mám otupělé vzpomínky. Ne že by to bylo záživné, ne že bych snad měla až tak špatnou pamět, ale holt co vychladlo, hůř se zahřívá. A tak nakonec upouštím od snahy nějak podrobněji popisovat celej ten výlet. Nemá to smysl. Jen pár těch poznámek k fotkám asi bude stačit…když už si tedy aspoň vzpomenu, kde je to focené…

 

 

 

 

Miloučké vodopádíky, které si nemůžu vzpomenout, kde byly. Jen si živě pamatuju, jak jsme pořád někam lezli do kopce…vlastně celých těch asi 21 dní jsme pořád jen lezli někam do kopce.

 

 

 

 

 

 

České Švýcarsko

 

České Švýcarsko

 

 

Pravčická brána

 

Adršpašsko-teplické skály

 

Adršpašsko-teplické skály

 

Adršpašsko-teplické skály

 

 

Adršpašsko-teplické skály

 

Adršpach…s Plavčíkem a Bettynou

 

Luční Bouda

Jediný výlet, kdy čubka už opravdu nemohla a trošku zaprostestovala. Stačilo ji ale nechat přes oběd vyspat a hned byla jako vyměněná.

Luční Bouda

 

Cestou na Sněžku ♥

 

Praktica zlobila…

 

Orlické hory

 

Dlouhé stráně

 

Dlouhé stráně

 

Praděd

 

Moravský mišmaš…

 

Mikulov

 

Mikulov

 

 

Barevné filmy, které mi zbývaly, jsem vyflákala na konec „dovči“, kdy jsme se delší dobu zdrželi v milovaných Brdech…

 

Vlčávka, Brdy

 

Samozřejmě pseudoselfí z hospody nesmí chybět…ani jednou se to úplně nepovedlo :D.

A to je všeho všudy tak nějak všechno. To léto bylo tehdy ještě takové bezstarostné. Úspěšně jsem dodělala školu, vyjeli jsme si nízkonákladově po ČR, protože na nic vzdálenějšího nebyly prachy. Vyjeli jsme autem, protože jsme chtěli mít s sebou štěně. Čubka to tenkrát zvládla velmi dobře, dokonce přežila i loďky, nebo sedačkovou lanovku. A taky sousedům v jednom z kempů sežrala meloun. Takhle bezstarostné léto nás už dlouho nepotká. Bude to holt trochu víc „adrenalin“ v příštích letech…

…ale o tom až příště. 

 

Pac & Pěstí Metteorwa

Napsat komentář