Na základě obecného všehodetoxu jsem opustila hnízdo. Tedy, zdrhla jsem od muže i jeho miniatury na víkend do lesů. Jako doprovod jsem si teda samozřejmě vzala aspoň čubku, protože v hlubokých lesích Brd je uklidňující mít psa, který hlídá.
Mimo jiné snahy jsem udělala i nějakou tu fotku. Třeba obdobu téhle konkrétní jsem měla v hlavě několik let – kvůli tomu kolu. Jeho zbytek jsme právě už nějaký ten rok skladovali v budce. Dlouho jsme ten minivrak neměli jak odvézt. No, a jakmile jsem cvakla fotku, hned příští víkend, který jsme zde strávili zase jako kompletní rodinka, jsme se najednou prostě hecli a bylo to. A tak to mělo být.
A tak, už se zase blíží konec „prázdnin“ a ostružiny z červené pomalu přebarvují na černou – z toho jsem mívala vždycky depku. Každá další černá ostružina na mě křičela, že brzo budu muset do školy. To už teď sice nemusím, ale uběhne pár let a pojedem to na novo s Uzlem. Tak to potěš.
Pac & Pěstí Metteorwa
