úvod

Chvíli před absolutorním peklem (asi tak den-dva, pokud si to správně pamatuju), jsme byli na výletě. Na Orlím hnízdě. Konkrétněji někdy v Červnu. Přesně tak, já si to nepamatuju.

Co si ale pamatuju vážně živě je závrať. Orlí hnízdo nabízí opravdu dechberoucí výhled, na mě ale asi až moc dechberoucí. Neměla jsem daleko k tomu, abych v mnoha místech lezla po čtyřech. A to jsem se kdysi výšek ani moc nebála, ale nějak asi stárnu a bojím se čím dál tím víc všeho.

Mimo to jsme se občas jen tak courali a já si hrála s Prakticou. Akorát jsem si nedávno pořídila další. Tahle začala zlobit s filmem, tak uvidíme co ta nová 🙂

Jen tak mimochodem, na Orlím Hnízdě je pochopitelně fakt kosa. A maj tam fakt fajnovou polívku.

Přeju bezbolestné pokoukání.

uvod

Je to ostuda. Dodělala jsem školu, zorganizovala absolventskou výstavku s promítáním na lodi Niké, tedy Cargo Gallery, založila fa/unpage Disgrafig, pořídila si s Plavčíkem štěně, opustila čajku, cestovala napříč naší krásnou zemičkou, začala pracovat v Komunitním centru Kampa, fotila a fotila….a tady nechala mrtvo. Fujjeto.

Ale už jsem se zmátořila. Musím to napravit. A těch fotek…to bude na dlouhé večerní prohlížení, pokud si z milionů věcí co právě můžete dělat, vyberete čubrnění na moje cvaky.

Když tedy máme ten nový rok, ještě celkem čerstvě…a na péefko jsem se též vyprdla….aspoň si můžu zrekapitulovat, co jsem si víc než půlroku syslila v útrobách počítače a kinofilmů. Přeji příjemnou (NE)zábavu.

Dělám si srandu, to by ten článek měl kilometry. A protože je teď celkem kosa a minimálně v Praze se sametovej sníh rozpliznul…hřejivé čoklí fotky. Od minina po téměř vyspělou současnost. Bettyna, Něměcký krátkoststý ohař, princezna, popelnice a ukňouraná otravka ♥.

úvod

Netrvalo dlouho a samozřejmě jsem vyplácala další dva filmy. Fuji i Kodak Portra –  můj oblíbenec. Velmi drahý oblíbenec :D. Musím se trochu víc poprat s expozimetrem, po zkušenostech se Zenitem mu na Praktice až tolik nevěřím, ale podle všeho bych měla. Sic ne každou druhou, ale pár fotek jsem musela expozičně doladit, protože jsem expozimetru nevěřila.

Jsou to jen další „jen tak cvaky“ a jarním kýčovinám jsem se jako vždy nevyhnula :). Už si ale na „Prakticu“ začínám úspěšně zvykat, tak se snad dokopu k něčemu zajímavějšímu…ale to asi až po Absolutoriích, jak to tak vidím…

uvod

Dostala jsem Prakticu. Netrpělivě jsem si cvakala a cvakala, až jsem docvakala. V předjarním oparu byla barva jasná volba.  Je to pocitově velký rozdíl oproti Zenitu, ale i tak stále bojuju s tim, že neumím ostřit (což mi připomíná, že už bych si opravdu měla zařídit nový brejle, napadá mě to průběžně asi tak tři roky a starý brejle mám od osmý třídy…hehe).  Navíc jsem taky dlouhodobě byla neschopná pořídit baterku, aby se lépe rozchodil expozimetr. Celé jsem to tedy, jako obvykle, fotila jen tak ze srandy, podle odhadu. Ve většině mi to prošlo. Obsah nula nula nic, ale jako zkouška dobrý. Další film už čeká na vyvolání. Snad už tam taky budou nějaký vostrý fotky. Jupí.

uvod

Ať žije prokrastinace. Nač dělat důležité věci do školy, když můžu vztekle psát o pejskách, nebo skenovat nové filmy. Už aby byl konec, já tu školu začínám fakt bytostně nesnášet. Ze Zenitu jsem konečně vytáhla další černobílý film. Je to slušná směska všeho možnýho, ještě na mě trochu dýchá zimou.

Antonín

Už dlouho mě tohle téma drásá. A denně mě překvapuje, jak jsou lidi blbý. Ono se to nedá soudit tak jednoduše, samozřejmě. Někdo je jen neinformovanej ňouma a stačí ho trknout. Ovšem dechberoucí a děsivý je fakt, že existuje doočíbijící počet lidí, co jsou hloupý a bezohledný zmrdi, který si stojí za svým za každou cenu, i když situace v ČR je ohledně psů naprosto bolestná a oni k tomu ve velkém přispívají. Oni jsou totiž ty zmrdi. Sobecký blbečci s IQ mínus pade. Jinak to prostě nejni možný.

A už jsem zase vytočená. Tohle nebude ňuňu článek prostě.

úvod

Nikdy by mě nenapadlo, že se něco takovýho může stát, ale stalo se. Doteď jsem z toho trochu na vážkách, ale na druhou stranu, výsledek neni až tak špatnej. Dvojitá expozice je známý pojem a tuhle srandu umí i spousta starých analogových foťáků. Ale Zeniti ne. Určitě tedy ne ty, co mám já (jo, jeden už je „po smrti). Ale samozřejmě, dá se to i obejít. Pokud tedy chcete. Nebo jste bordeláři.

úvod

Dnes dopoledne jsem se asi po čtrnácti hodinách v autobusu vypotácela na Černý most. Bylo to krásné, ať počasí přálo nebo nepřálo, bylo to krásné. Jsem plná dojmů, nových informací, zážitků a utahaná jako kotě. Nachodili jsme určitě pár desítek kilometrů. Nikdy by mě nenapadlo, že se toho dá stihnout tolik za relativně krátkou dobu. Jako správné děvčátko na výletě do slavné Paříže jsem si přivezla nějaké módní doplňky a víno (sýr jsem si odpustila). Nepřivezla jsem ale ani jednu obligátní Eiffelovku. Ať žijou třídní výlety.