Sníh

Tak jsme se dočkali. Po letech břečky kalamita. Neodolala jsem pokušení blejskat do vloček a vytvořit tak iluzi světýlek.

Dneska se zdá se oteplilo. Možná nás pražáky brzy čeká stará dobrá břečka. A tak lítáme kolem pivovaru, protože to je kromě rodičáku jediná obživa, která nám s návštěvou čínského viru zbyla. Opravdu vážně míním ten výraz „návštěva“, byť významově se to ve výsledku může trochu mlátit. Jenže žádný břečky nemůžou trvat věčně. Vyhlídky na léto sice svádí k optimistu, ale chci být střídmá. Takže počítám jen a jen s tím, že bude teplo a nebude třeba dokola oblíkat dvě bytosti, z nichž ani jedna nevítá tohle nabalování s nadšením (tzn. oba u toho obvykle řvou jako příšery).

Terapie Brdama byla nutná. ♥

Mám za sebou jednu intenzivní zkušenost, která mě totálně nakopla a zasáhla a budu na ni vzpomínat. Protože kombinace performance, interakce, niternosti a odevzdání…a k tomu Tatabojs! To bylo prostě silný a vřele doporučuju!

A jo. Nejvíc krýpy příšera a jedinej kdo tam chlastal jsem já. Jak jinak. Více se dozvíte ZDE.

A jo. Po několika letech jsem si okudlala vlasy. Už kdysi jsem si je nechala přerůst s tím, že bych je chtěla darovat, aniž bych musela jít na „hodně krátko“. Jenže v průběhu jsem si k tý rohovině vytvořila infantilní vztah a dlouho jsem se hřívy, která nakonec dosáhla až mezi půlky, nechtěla vzdát. Jak se dalo čekat, nakonec, s druhym miminem trpělivost došla a pečovat o něco takovýho už nebylo dál v mých silách. Takže šmik šmik a bylo. Jen ještě čekají na to, až je laskavě dobře zabalím a pošlu.

A to je tak nějak v kostce vše. Pípa už nám trochu povyrostla, tak mám možnost třeba jít sama s čubkou a cvičit s ní hledání kačera. Musim jí koupit novýho. Ta čůza ho dost rasí. Také hodně makáme kolem piv. Já konkrétně veškerý vizuálno a virtuálno. Občas je to vyčerpávající, ale baví mě to. Často tápu, ale dělám to jak nejlíp svedu. Ovšem, mám nutkání posouvat se někam dál. Takže celý fotosety, neupravený (čistý) fotky, nějaké to zákulisno, nebo dárečky ke stažení najdete na Patreonu.

Vůně sněhu v centru Prahy byla balzám, ale přiznávám, že ta záře slunce a vidina jara mě už láká o něco víc.

Pac & Pěstí Metteorwa