15 minut euforie

Chvíli to vypadalo, že nic nebude. Ale pak bylo. A stálo to za to. Počáteční časová nepřízeň se změnila ve skvělý tah. A z toho vyplývající další časová nepřízeň se ukázala nedůležitou. V podstatě jsme měli na focení patnáct minut, než zapadlo slunce. Jenže…Lili je přírodní úkaz. Tady se moje přirovnání objektivu k milenci ukázalo v plné parádě.

Nejsem normálně zvyklá klasicky fotit modelky. Jako že si prostě sejdem a jdem cvakat. Zatím jsem takovou možnost měla pouze při občasných módních zakázkách, kde to funguje trochu jinak, nebo jsem s foťákem obtěžovala kde koho, nebo fotila někoho, kdo teprv začíná a je potřeba ho „zahřát„.
Tady nic takového nebylo třeba. Stačily jen naprosto jednoduché popostrky typu „očko na mě“ nebo „tvář ke slunci„, „bradu trochu níž„. Nebylo třeba nic složitě vysvětlovat, ani se pořád soustředit a snažit, aby se model víc uvolnil, zdivočel a přestal objektiv vnímat jako vetřelce. Prostě sen každého tvořivce. Patnáct minut euforie.
Potom co nám zapadlo slunko jsme zašli na spešl colu a točenou malinovku. A kecali. A bylo to fajn.
Pac & Pěstí Metteorwa
/archiv, 28 října 2013,  metteorwa.blog.cz

Napsat komentář