Konečně mám první vlaštovky z nový hračky. Miluju ty chvíle kdy náhodně nacházím ještě nevyfocené filmy a klepu se z toho radostí. Takhle to bylo i s tímhle Ilfordem. Teď pokračuju s náhodně zapomenutou portrou od Kodaku.
Já už fakt dlouho přemýšlím nad skutečně plánovaným a vymazleným focení na film. Nějak mi to zatim nevychází. Sem neschopná. A líná. Snad mě to s jarem přejde. Tě pic.
Takovej ten skoropodzim. Dýně. Zbarvený hrušky. Zbarvený listí. Koně, slepice, psi a koza. Babí léto, teplo a dusno. Čas krmení. A hromady rajčat co voní tak sladce. Sladce jako vidle a kusy rozkládající se prasečí kůže. Pro slepice. Pro ty nejlepší vajíčka, špinavý od slepičinců.
Na zahřátí, když je ta kosa. A kluzko.
Netrvalo dlouho a samozřejmě jsem vyplácala další dva filmy. Fuji i Kodak Portra – můj oblíbenec. Velmi drahý oblíbenec :D. Musím se trochu víc poprat s expozimetrem, po zkušenostech se Zenitem mu na Praktice až tolik nevěřím, ale podle všeho bych měla. Sic ne každou druhou, ale pár fotek jsem musela expozičně doladit, protože jsem expozimetru nevěřila.
Jsou to jen další „jen tak cvaky“ a jarním kýčovinám jsem se jako vždy nevyhnula :). Už si ale na „Prakticu“ začínám úspěšně zvykat, tak se snad dokopu k něčemu zajímavějšímu…ale to asi až po Absolutoriích, jak to tak vidím…
Dnes dopoledne jsem se asi po čtrnácti hodinách v autobusu vypotácela na Černý most. Bylo to krásné, ať počasí přálo nebo nepřálo, bylo to krásné. Jsem plná dojmů, nových informací, zážitků a utahaná jako kotě. Nachodili jsme určitě pár desítek kilometrů. Nikdy by mě nenapadlo, že se toho dá stihnout tolik za relativně krátkou dobu. Jako správné děvčátko na výletě do slavné Paříže jsem si přivezla nějaké módní doplňky a víno (sýr jsem si odpustila). Nepřivezla jsem ale ani jednu obligátní Eiffelovku. Ať žijou třídní výlety.
Je to focené na Petříně. Pokud někdo tápe (stejně jako z počátku já), arboristika se zabývá komplexní péčí o stromy – bezpečnostní a redukční řezy, rizikové kácení, vazby korun stromů. A takhle ta paráda vypadá v akci.
