Tak to bývá, když si člověk pořídí novou hračku. Navíc se vejde do kapsy (ok, ne do takovejch těch minikapsiček na prd), k tomu je to digi, takže stačí větší karta a nejde jinak než cvakat každou kravinu. Hrát si se starým známým, jako by to bylo včera.
Začala jsem dost uvažovat o tom, že by to chtělo správně zarchivovat fotky co mám. Minimálně ty digi. Byť obecně zálohuju jak to jde, pixely nejsou to pravé ořechové a nikdy nebudou. Bohužel to není levná sranda.
Sic už jsem si zaplnila svoje letité album, má ještě hodně prázdných stran. To si žádá vyplnit. Ale timhle ne. To by za to nestálo. Snad možná kukátko, se svým kouzlem debilnosti. Muhehe.