Na sníh kterej v centru Práglu vydrží déle, než jeden den, nejsme moc zvyklí. Když se povede jednou za rok, je to bráno za úspěch. Letos se povedlo dvakrát.
Teď pro změnu zavládlo pseudojaro, které nepochybně brzo vystřídá třetí zima. Nějak mi tohle kyvadlový počasí začíná lézt krkem. Jako obvykle už někdy od chvíle, kdy jsme dojedli vánoční večeři vyhlížím jaro. Sic stihnout zjevně poslední letošní sníh na horách bylo příjemné osvěžení. To ale ještě nemám vyvolaný. Důležitý detail ale je, že čubka mě na horách zvládla zamknout v pokoji. Fakt.
A tak běhám mezi školkou, částečným úvazkem, dvěma brigádama a po konci zkušebky plánuju živnosťák na vedlejší, aby bylo pořád co řešit, co střídat a nic nestíhat. Zábava což?
A to je prozatím konec. Po svým hrozivým prozření, že jsem poprvý za 15 let blogoposedlosti měla roční pauzu, nastává kompulzivní snaha najet zase na decentní blogovací režim. Je to terapeutický totiž. A tak s neblahou předtuchou, že brzo teploty naprosto drze spadnou, mráz spálí vše co stačilo vypučet a zpěváčkům nastydnou zobáčky, snad už jen Pac & Pěstí Metteorwa ♥.
Čerf
19 února, 2024 at 11:21pmAno, ten pražský sníh poznávám, je stejný jako na mých fotkách. Člověk musí být v pohotovosti, aby náhodou nezdříml a o ten zážitek pro letošek nepřišel :-).
Metteorwa
10 března, 2024 at 3:24pmPřesně. Každej sníh v Praze se musí využit okamžitě, „zítra“ už často bývá pozdě.