Už u posledního pseudočlánečku bylo jasné, že jsme se plácali s novou kuchyní. Nafotila jsem toho víc, protože jsem nemohla nevyužít igelit, jehož účelem bylo chránit zbytek bytečku od hord a hord vlezlého prachu.

S kuchyní jsme se už obstojně sžili. A čas utíká, a tady je mrtvo. Ale bude lépe ♥. Není to totiž kvůli tomu, že bych byla bez motivace, nebo matroše. Mnohem víc kreslím a tvořím, fotím a hlavně prakticky veškerý volný čas trávím kreativní prací. Mám i nový obraz, ale bohužel je to hnus a musím ho celý přemalovat. Za těch pár měsíců už to jsou hordy a hordy a já se těším, jak se s tím poperem. Vdechnout nový život stařičkému pivovaru, který je dlouho zanedbaný a k tomu stačil jeden hamižný blbec, aby pošramotil jeho pověst, to holt není lusknutím prstu. A tak makáme dál.

Jen tak si házet vlasama (byly plný prachu a zmaštěný, v podstatě se jednalo o samofackování)
Najdi bradavku.

Aby to nebylo takový suchý, tak přidám ještě pár drobností…ať v tom pak nemám zase nestravitelný bordel.

Šoumen, je uzlovina na okraj.
Zoufalství…
Pokračující zoufalství…
No, diskokouli doma nemáme, ale hodí se do konceptu :D.

A na závěr jeden jeden zamračený černobílý film z lomopříručáku, ať mi neleží v šuplíku do konce světa…

Kluci
Piano
Žárovka
Hrneček
Kino 64 u Hradeb
Něco se pokazilo 😀
Labutě
Kinosál ve tmě
Poslední sbohem kuchyňce…
Struny na neby

Tak se zatim mějte. Možná ještě tenhle kalendářní rok se budu moct pochlubit prosluněnými i fotkami jara a léta, kreativní prací, nebo obrazem, kterej jsem podělala a doufám že ho napravím. Chudák. A definitivně na rozloučenou, politické šťouchnutí…

Pac & Pěstí Metteorwa

Bohužel se mi nedaří dodržovat „pseudopředsevzetí“ aspoň jednoho příspěvku za měsíc. Duben jsem teda projela, byť je to těsně. Má to své velké mínusy, nebo plusy, co já vím – prostě častěji to asi teď a v nejbližší době prostě dávat nebudu. Ale fotím celkem dost, i když ne a ne nic pořádného. Jako promyšleného, uměleckého, a tak vůbec. Za to jsem ale zase víckrát popadla Nikonku, aby nebyla odstrčená oproti všem těm analogovým stařešinám. Jo, a co jsem to vlastně chtěla? Jasně, plusy a mínusy a kecy. No, jde o to, že pak nemůžu dávat do kupy kratší a stravitelnější příspěvky, místo toho jedu bomby na dlouhym bordelu, ve kterym mám sama zmatky. Přeju dobrou chuť. Po pokusu o přemýšlení jsem se usnesla, že ukážu i Uzla, byť decentně…to je ovšem asi o úhlu pohledu, co znamená decentně :D.