Brdské neticho

Brdy byly, jsou a vždy budou srdcovka. Za každého období, za každého počasí. Je jedno, jestli to pod nohama křupe, šustí, nebo labužnicky čvachtá. Kdo nedostane pavučinou přes oči, jako by nevěděl, co je ten pravý kontakt. Když začnou zimou brnět konečky prstů na rukách i nohách, nebo lechtat čůrky potu na kotníku, je to jen připomínka, že srdce ještě bije. A nakonec, když vzduch voní měsícem a vrcholky stromů mizí v inkoustu, nelze se ztratit. Světlušky přijdou.


A když zabzučí komár, je veškerý ten blahý klid a smíření se se světem v prdeli…

Comments are closed.