Už u posledního pseudočlánečku bylo jasné, že jsme se plácali s novou kuchyní. Nafotila jsem toho víc, protože jsem nemohla nevyužít igelit, jehož účelem bylo chránit zbytek bytečku od hord a hord vlezlého prachu.
S kuchyní jsme se už obstojně sžili. A čas utíká, a tady je mrtvo. Ale bude lépe ♥. Není to totiž kvůli tomu, že bych byla bez motivace, nebo matroše. Mnohem víc kreslím a tvořím, fotím a hlavně prakticky veškerý volný čas trávím kreativní prací. Mám i nový obraz, ale bohužel je to hnus a musím ho celý přemalovat. Za těch pár měsíců už to jsou hordy a hordy a já se těším, jak se s tím poperem. Vdechnout nový život stařičkému pivovaru, který je dlouho zanedbaný a k tomu stačil jeden hamižný blbec, aby pošramotil jeho pověst, to holt není lusknutím prstu. A tak makáme dál.
Aby to nebylo takový suchý, tak přidám ještě pár drobností…ať v tom pak nemám zase nestravitelný bordel.
A na závěr jeden jeden zamračený černobílý film z lomopříručáku, ať mi neleží v šuplíku do konce světa…
Tak se zatim mějte. Možná ještě tenhle kalendářní rok se budu moct pochlubit prosluněnými i fotkami jara a léta, kreativní prací, nebo obrazem, kterej jsem podělala a doufám že ho napravím. Chudák. A definitivně na rozloučenou, politické šťouchnutí…
Pac & Pěstí Metteorwa
