České léto

I když jsme nakonec za hranice vyrazili, většinu léta jsme strávili „doma“. V lese a mezi loukami. Takové obyčejné české léto, zahrnující pavučinky i krávy, borůvky i jabka, vůni dřeva i repelentu. Byť si nehrajeme na superhrdiny a necháme uzla koukat na Simpsonovi, nebo žrát sušenky, případně, byť výjimečně, posílat záhadné ememesky, tady je veškerá technika tabu. Páč je vám tady stejně prd platná, jakmile dojde baterka. 

Ještě trochu bližší pohled, aby bylo jasný, že bylo živo. Na každým centimetru.

Ale i nebe stálo za to ♥.

Klasický scénář – ten kdo je normální, jde. Ten kdo fotí, je pořád pozadu.

Čubkovina nesmí chybět.

Nechtěla mozeček. Čubka zmlsaná (hlavně že loudí šlupky z okurky).

A ještě pár nenápadných, z prozkoumávání zdánlivě opuštěné chaloupky.

Plavčík v akci, aby bylo jasné, proč pořád nosí ty kostkované košile. Jako že neni „hipsta“ ani „lumbersexuál“, ale obyčejnej dřevokráječ.

A já zase občas pitvám vývar, s vizí „třebašperku“. 

Jeden z úžasnejch objevů v lese – skleněná flaška, která tam asi byla hodně, hodně dlouho. A vevnitř už si žila vlastním životem.

Dobrou chuť, pokud právě nejíte, protože ségra měla letos fotogenickou úrodu ♥. 

A nějaká uzlovina na závěr. Absence registrací na úchylných maminkovských webech občas má následky.

Oficiálně začala být kosa. Jak já vzpomínám na svoje občasné nasrání nad tím hicem. Tak čus léto, v tom babím je na řadě Balkán ♥.

Pac & Pěstí Metteorwa