Jo. Mám v tom už bordel. Sic jsem podnikla několik málo kroků k tomu, abych v negativech neměla binec, je to holt mravenčí práce. Skončila jsem tedy u nakoupení lepících štítků, abych je měla aspoň popsané. Jsem to ale pracant. Mám teď sice neprůstřelnou výmluvu, protože toho moc nenaspím, od té doby co jsem „shodila buben“. A i když uzlíček je hodný jak jen to může zvládat, není pořád ještě moc času na podobné „radovánky“. Šestinedělí prostě neni prdel. Aspoň už nějakou dobu nemám paranoidní obavy z toho, že mi upadne pánev pokaždé, když si potřebuju kejchnout. 

Návratový článek po měsících mlčení jsem si představovala trochu jinak. Nejdřív však musím dostát povinnostem. Událo se toho totiž hodně a i to, že jsem se nechala zlákat k recenzi za úplatu s tím tak jako tak souvisí. Když už totiž nemáme být jen dva, ale tři…člověk tak nějak začne hnízdit a velebit. K tomu patří i něco pěkného na zeď.