úvod

Dnes dopoledne jsem se asi po čtrnácti hodinách v autobusu vypotácela na Černý most. Bylo to krásné, ať počasí přálo nebo nepřálo, bylo to krásné. Jsem plná dojmů, nových informací, zážitků a utahaná jako kotě. Nachodili jsme určitě pár desítek kilometrů. Nikdy by mě nenapadlo, že se toho dá stihnout tolik za relativně krátkou dobu. Jako správné děvčátko na výletě do slavné Paříže jsem si přivezla nějaké módní doplňky a víno (sýr jsem si odpustila). Nepřivezla jsem ale ani jednu obligátní Eiffelovku. Ať žijou třídní výlety.

_DSC1150m

Vzpomínka na trénování před cestou do Arménie…

Podnikli jsme první větší výlet, abychom se s motorkou lépe seznámili a ověřili si, jak moc velký opruz motorkaření je. Není to taková hrůza, čekala jsem to horší – obzvlášť bolest prdelní. A zkusím to tak nějak shrnout, jinak než obvykle. Takovej pokus. A taky samozřejmě neochudím o fotky, které najdete níže. Juch.

Chvíli to vypadalo, že nic nebude. Ale pak bylo. A stálo to za to. Počáteční časová nepřízeň se změnila ve skvělý tah. A z toho vyplývající další časová nepřízeň se ukázala nedůležitou. V podstatě jsme měli na focení patnáct minut, než zapadlo slunce. Jenže…Lili je přírodní úkaz. Tady se moje přirovnání objektivu k milenci ukázalo v plné parádě.

Užili jsme si krásný víkend za krásného počasí v krásném městě. Ale chtělo by to se zdržet déle. Přivezla jsem si hodně fotek a bolení v krku – to jsem ale pravděpodobně chytla spíš ve škole, nebylo mi úplně dobře už před víkendem. Nádherné podzimní barvy, a zvířata kam se podíváš. Doteď mají pro mě tyhle cvaky svoje speciální kouzlo.

jednoustopou

Včera jsem dostala poslední zkoušku. Velká, velká úleva. Jen mě štve, že skoro nefotím, mám sice vyfocené další dva-tři filmy, ale to ještě potrvá…jako vždy. Ale dá se najít čas. Třeba na web. S blog.cz už to jde do kopru dlouhodobě, další tichá čistka Ak je jen výsměch a tak vůbec.